Vrchotovy Janovice ASK Olbramovice A

03.04.2018

První jarní zápas sezony 2017/2018 jsme odehráli na apríla na horké půdě našeho velkého rivala z Vrchotových Janovic. Ano, první jarní zápas a hned derby! Hrálo se před vynikající diváckou návštěvou (dle ZoU 145 diváků) ke které přispěla i celá řada našich příznivců. Zvláštní poděkování opět patří našemu mladému kotli, který uspořádal na zápas výjezd a po celý zápas ukázkově fandil a chvílemi našim hráčům vytvářel téměř až domácí atmosféru. Díky mládeži!

První poločas se hrál svižný fotbal se spoustou šancí. Hned v úvodu o sobě dali vědět naši Michal Písařík, Jirka Košař a Míra Štěpánek. Na druhé straně našim fanouškům trochu zatrnulo při kratší malé domů na naši branku, kterou ale janovičtí nedokázali zužitkovat. Našim se dařily zejména rychlé útoky a protiútoky po levé straně. Po jednom z nich se ve 23. minutě po ose Štěpánek-Šípek-Košař i s trochou štěstí odražený míč dostal k Honzovi Rosolovi, který nikým nehlídaný na zamířil přesně na vzdálenější tyč a poslal Olbramovice do vedení 0:1! O chvíli později nařídil rozhodčí Šíma po pádu janovického hráče v našem pokutovém území penaltu, kterou patrně viděl jako jediný přítomný na hřišti. Janovice však darovanou příležitostí pohrdli, když Rezek svou střelou netrefil branku. Ve zbytku poločasu se musel vytáhnout janovický brankář proti střelám Písaříka a Tomáše Horčičky. Na druhé straně skončil těsně před koncem poločasu tečovaný centr těsně vedle naší branky. V prvním poločase jsme byli o něco lepším týmem a mohli jsme jen litovat neproměněných šancí. 

Do druhého poločasu vstoupili lépe domácí, vytvořili si optickou převahu, ale do vyložených šancí se příliš nedostávali. Naši hráli v obraně celkem pozorně a když už bylo potřeba pomohl jim velmi dobře a hlavně jistě chytající brankář Filip Fillip. Našich útoků i šancí ubylo, přesto mohl skóre navýšit Jirka Košař, ale hlavou z dobré pozice již po několikáté v zápase minul branku. A když už se po úniku naši přeci jen dočkali druhé branky po dorážce Míry Štěpánka, zkazil jejich radost (nutno říci správně) odmávaný ofsajd. Olbramovicím se situace zkomplikovala v 75. minutě, když byl po druhé ŽK během 3 minut vyloučen Petr Vyskočil (opět nutno říci, že po zásluze). Od té doby byla naše hra rozháraná, soupeř byl lepší a měl tlak, ale opravdu velkou šanci měl snad jen jednu, když Střihavka v dobré pozici osamocen poslal míč jen nad naší branku. Naši hráči pak v závěru odolali všem náporům a ubojovali nejtěsnější možnou a tak sladkou výhru. Od našeho návratu do OP před dvěma lety jsme s našim janovickým rivalem ještě neztratili ani bod! Oslavy tak mohli propuknout naplno... 

Zápas očima Jirky Košaře:
Do zápasu jsme šli s tím, že počkáme s čím přijde soupeř, ale soupeř vypadal že má stejnou taktiku a tak jsme otěže zápasu vzali do svých rukou my, už odzadu jsme se snažili hrát konstruktivně a myslím že se nám to po většinu zápasu dařilo! Janovice jsme do ničeho napouštěli a když náhodou zahrozili tak jsme se mohli na 100% spolehnout na Filipa který se rozhodl že v zápase gól nepustí, dodával celému týmu klid a tak jsme se mohli soustředit na útočení. Měli jsme dost šancí, ale buď nás vychytal domácí brankář a nebo jsme vypracované šance zahazovali (jako příkladně já!) ale přeci jsme se dočkali ve 23 minutě gólu když neúnavný Plíhys (který útočil i z pozice obránce i v 90 minutě) po odraženém míči zakončil neomylně na zadní tyč!! Od té doby jsme zápas kontrolovali (až na penaltu, která podle mého názoru být neměla a vypadalo to že ji i Réza sportovně zakopl) hráli výborně a mohli jsme přidat i další góly! Až ke konci měli Janovice menší tlak (myslím že z důvodu vyloučení Jumba, když měli poté o hráče navíc) z kterého si vypracovali ale jen jednu šanci kterou Stříha nedal! A to bylo všechno a mohli jsme se radovat a těšit se na slíbenou motivaci v podobě 120 piv, flašce Morgana a flašce Jágra, kterou nám na zápas vypsal spoluhráč a bývalý hráč Janovic Lukáš Dvořák, který ne nechal inspirovat motivaci kterou nám dal před půl rokem další bývalý janovicky hráč Michal Písařík!! 

Zápas očima Petra Vyskočila:
Výhra s Janovicemi se už začala stávat takovou malou tradicí, takže ani tato výhra mě nijak nepřekvapila, ale to nesnižuje radost, kterou z těchto tří bodů máme. Spíše mě trochu mrzelo, že jsme druhou půli nedokázali navázat na výkon z prvního poločasu a zbytečně jsme nechali soupeře aby si vytvořil příležitostí, které nás mohly mrzet. Přitom mohlo být vše rozhodnuto za první poločas. Hořkou tečkou za poměrně dobrým výkonem týmu byla má zbytečná (přesto musím konstatovat, že zasloužená) červená karta ze 75. minuty, kterou se mohlo všechno zkazit. Prvním zákrokem jsem se pokoušel zastavit brejkovou situaci (leč marně) a stáhl jsem protihráče za rameno, druhý zákrok byl ostřejší zákrok na půlce, kde u balonu byl soupeř prostě dříve, a tak jsem se poroučel do sprch. Musím jen děkovat klukům, kteří to za mě poté odkopali, někteří i z posledních sil :)